Německo na rozdíl od Francie nespustí předpokládané šrotovné pro auta se spalovacím motorem – podporu nákupu nového vozu při likvidaci starého. Podpoří pouze nákup elektromobilů. Spolupracovník LN Jan Macháček se předních českých ekonomů, pedagogů a analytiků ptá: Jak německé rozhodnutí nákupu elektromobilů ovlivní českou ekonomiku?
Byť jsem proti zásahům státu do jakéhokoliv trhu (nevěřím, že se ví, co například intervence centrálních bank dělají dlouhodobě s trhem a společností), v případě rizika (zdůrazňuji rizika, nikoliv jistoty) změny klimatu mám opačný názor. Jde totiž o globální externalitu, na kterou je trh krátký. Desetiletí praxe ukazují, že racionální spotřebitelé nejsou, až na menšinu, připraveni obětovat něco ze své spotřeby a pohodlí v zájmu udržitelnosti této civilizace.
Ironií je, že ti prozíraví (nebo hysteričtí dle klimaskeptiků) a jejich děti si neužijí výsledky svého postoje, nýbrž zaplatí za nezodpovědnost většiny. Nelze si totiž koupit kus dobrého klimatu nebo ho zdědit, a ten horší nechat méně privilegovaným. Lze se pouze přestěhovat (třeba na jinou planetu, jak plánuje zakladatel Tesly), kde bude klima snesitelné, což bude dražší, a nejspíš jen za bitcoiny. Pokud jde o klima, jsme na jedné lodi, respektive planetě. V tomto kolektivním vědomí jsou Němci jiní.
Stejně jako nikdo nepochybuje, že Německo je efektivní ekonomika a stát, což dokazuje neutuchajícím zájmem o drahé německé zboží a rozvahou, nemělo by ani překvapovat, že udělalo politický krok (pro okolí nepředstavitelně důsledný) konzistentní s Energiewende. Po covidu nepodpoří spalovací motory bezhlavým šrotovným, ale vrhne čerstvě vytištěná eura na vše, co zaměstnává lidi, jezdí a vrčí – u nás to zřejmě bude strategické letectvo ČSA, v USA velké kadilaky pro administrativu –, zamyslí se a rozhodne inteligentně.
Němci si zřejmě přiznali, že elektromobily mají celoživotní karbonovou stopu poloviční až třetinovou a že doprava přispívá světovým emisím 15 až 25 procenty, proto nelze než podpořit elektrosměr takovou nebo makovou intervencí – alternativami by byla uhlíková daň, uhlíkový tarif či emisní povolenky. Také asi nahlédli, že vrhnout peníze opět na Dieselgate trio je blbost. Po krizi v roce 2008 totiž Německo své automobilky podpořilo pěti miliardami eur, navzdory tomu, nebo právě proto došlo k Dieselgate a Tesla je dvojnásobná oproti Volkswagenu. I odtud má skepse k celoplošným zásahům.
Němce asi trápí, že kapitalizace Tesly je 174 miliard dolarů oproti 75 miliardám eur Volkswagenu AG, navzdory tomu mohli trvat na nihilistické podpoře své staré technologie, jež zaměstnává hodně lidí, jezdí, vrčí a falšuje data o emisích, nebo se poučit a jít dopředu. Německo volí druhou možnost, což je dobře. Také bychom ji měli zvolit, například budovat efektivní veřejnou infrastrukturu, především železnice, aby rychlíky Berlín-Vídeň nemusely objíždět přes Německo.
Vyplňte email a nahlédněte do naší investiční strategie
Jak pracujeme s vašimi osobními údaji? Podívejte se sem.